P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
27.05.2018 - 03:31 CET Přihlášení uživatele
 Pouze ve vybrané rubrice
 Hledání i v textu článku
 Hledání i v seznamu příloh

 

Obec > Historie obce

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Hlízov od roku 1945 do počátku 21. století

Vloženo: 29.01.11 18:03 - Mgr. Jitka Šimková, Zobrazeno: 15304x
Dějiny Hlízova ve 20. století jsou zpracovány dle informací z Paměťních knih Hlízova. Byla bych vděčná čtenářům z řad pamětníků, kdyby mi pomohli doplnit nebo zpřesnit informace uvedené na této webové stránce. Jitka Šimková

     Nejvýznamnější událostí roku 1945 bylo samozřejmě osvobození Československa. Ustupující Němci a přijíždějící Sověti se pohybovali v bezprostřední blízkosti Hlízova. Trosky německých aut a vojenské výzbroje se válely po příkopech a na odlehlých místech až do roku 1949. Závěrečný úklid provedla firma Hovorka z Kolína. Její pracovníci rozřezali velké části pomocí autogenu a vše odvezli.
    30. května 1945 byla založena v Hlízově organizace komunistické strany. Ke členství se přihlásilo 72 lidí. Po vyhlášení osidlování pohraničí 30 členů ubylo. Prvním předsedou byl zvolen Fr. Krčil, jednatelem se stal Fr. Hospůdka a organizátorem Rudolf Pavlík. 
     Do pohraničí odešlo z Hlízova 59 rodin s 202 rodinnými příslušníky. Všichni tam získali rodinné domky. Z Hlízova se odstěhoval řídící učitel Josef Šteffl domů do Horního Litvínova. Na jeho místo nastoupil Ludvík Bříza.
    4. ledna 1946 začala pracovat v Hlízově další politická strana – Československá strana lidová. Předsedou byl zvolen Karel Frinta, jednatelem A. Jelínek a pokladníkem Josef Krajíček.
    V březnu 1946 byla upravena silnice do Mladého Hlízova. Obec vypsala pracovní povinnost. Na  1 ha obhospodařované půdy musel každý rolník odvést 5 m3 kamene a 2 m3 písku. Okres slíbil, že převezme nově upravenou silnici do správy, což se ale nestalo s odůvodněním, že není průběžná.
    V tomto roce byla ještě vyměřena nákladová vlečka u místní vlakové zastávky na pozemku patřící cukrovaru Ovčáry. Následně začala výstavba. Myšlenka vznikla již za německé okupace. Kolaudace proběhla 4. února 1949. Po tři roky na stavbě pracovali zdarma obyvatelé Hlízova formou dobrovolných brigád. Údaje o finanční částce v kronice chybí s odůvodněním, že MNV informace neposkytl.
   Ve volbách roku 1946 v Hlízově zvítězila Čs. strana národně socialistická s počtem hlasů 135. Komunisté získali 126 hlasů, lidová strana 72 a sociálně demokratická 65. Kandidát za nár. soc. stranu J. Pospíšil z Hlízova č p. 37 ( člen ONV, ref. zemědělský) byl zvolen ve druhém skrutiniu, ale zřekl se mandátu ve prospěch následujícího kandidáta. Po volbách začal pracovat nový národní výbor. KSČ a nár. soc. získali po 5 mandátech , lidovci 3 a soc. dem. 2. Předsedou se stal Václav Jiránek ze strany s nejvyšším počtem hlasů. 
   Během roku 1946 byli z Hlízova odsunuti Němci ( 70 včetně dětí ), kteří byli po válce přiděleni na práci u rolníků. Za ně byli do Hlízova posláni Maďaři ze Slovenska ( 43 osob včetně dětí ).   
   V roce 1947 přišla po velké zimě 8. března náhlá obleva. Ledy na Klejnarce byly 40 – 50 cm silné. Voda, která tekla po ledě, zaplavila pole v Kačinách. U mlýna V. Mikuláše se nakupily ledy, vojáci ženijního oddílu z Pardubic je trhali třaskavinami. Pomáhal i oddíl vojska z Kutné Hory. Některé domy v Mladém Hlízově byly zaplaveny vodou. Dřevěné lávky u mlýna a u Starého Kolína voda strhla a odnesla.
    Organizace Svaz české mládeže opravila svým nákladem plot u pomníku padlých. A členové KSČ pořídili náhrobek k hrobu neznámého ruského vojína, který padl v květnových bojích v Hlízově při osvobozování Československa.
   29. června 1947 proběhla kolem Hlízova štafeta z Prahy do  Sborova. Členové Sokola Hlízov proběhli úsek od čp. 80 k malínské sokolovně.
   10. 10. 1947 zemřel bývalý senátor Josef Machovský ve věku 74 let.
   6. dubna 1948 byla do osady Turkaňk zavedena elektřina.
   Po únorovém převratu komunistické strany proběhly v květnu 1948 volby do Národního shromáždění. Volby byly tajné, ale členové KSČ volili veřejně jednotnou kandidátku 4 politických stran. Do volební urny bylo odevzdáno 399 lístků, z toho 42 bílých a 46 neplatných.
   V roce 1949 bylo vybráno ve sbírce mezi občany 14 995 korun na zakoupení místního rozhlasu. Zařízení dodala firma Tesla za 84 000 korun , s instalací se cena vyšplhala na 100 000 korun. Ve vsi bylo rozmístěno osm reproduktorů. Se stavbou pomohli dobrovolníci z řad hlízovských občanů ( A. Lázňovský, St. Veselský, J. Prchal, L. Pech a Č. Bílek ). Pravidelné vysílání začalo 29. července. Každý večer byly vysílány zprávy, pak následovala až do 23 hodin hudba. K svátkům, narozeninám a sňatkům občanů bylo tlumočeno blahopřání s hudbou. Prvním hlasatelem se stal tajemník MNV Karel Fetík. Pravidlelné vysílání k jubileím bylo zrušeno rokem 1951 a rozhlas sloužil jen k úředním hlášením. Hlasatelem se stal Zdeněk Urbanides. V roce 1960 byla síť místního rozhlasu zrekonstruována. Byla zakoupena nová ústředna a reproduktory.
   V roce 1949 začala socializace venkova. Bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. Propagátor JZD Karel Fetík byl vyslán na měsíční exkurzi do SSSR, aby nasbíral zkušenosti. Tento člen KSČ a tajemník MNV se stal prvním předsedou JZD. V roce 1952 byl odstraněn ze všech funkcí, protože byli se St. Krajíčkem obviněni z falšování dokumentů při měnové reformě. Fetík byl odsouzen na 3 roky odnětí svobody a Krajíček na 2,5 roku. 
   Postupně byli všichni soukromí rolníci donuceni vstoupit do zemědělského družstva. A bylo jim přesně určeno, kde musí pracovat. Na 1 rok vězení a 50 000 korun pokuty byl odsouzen Fr. Horel z č p. 33 za nevhodné vyjadřování o JZD. Po rozsudku byl odvezen do kladenských dolů.
   8. února 1950 byla v Hlízově otevřena mateřská škola . Zapsáno bylo 26 dětí. Ředitelkou se stala Anežka Marhanová. Nábytek byl přivezen z mateřské školy v Řasovicích. V roce 1960 přijela do Hlízova exkurze učitelů mateřských škol z Prahy a pochvalně se vyjadřovali o zařízení i vedení mateřské školy. Ředitelkou tehdy byla paní Pavelková a učitelkou paní Bernatová, pozdější ředitelka školky.
   V březnu 1950 bylo provedeno sčítání lidu. Z údajů vyplývá, že v Hlízově žilo 563 osob. 15 osob nepřítomných bylo zapsáno tam, kde se nacházely. Pro zajímavost uvádím počty hospodářských zvířat v Hlízově: 66 koní, 430 kusů hovězího dobytka, 426 prasat, 2 ovce, 122 koz a kůzlat, 1 618 slepic a kohoutů, 61 hus a houserů, 20 kachen a kačerů, 13 krůt a krocanů a 2 liliputky. 
   V březnu 1950 byla uspořádána ve škole přednáška ke  100. výročí narození T. G. Masaryka. Zúčastnilo se 6 osob a od té doby dle sdělení kronikáře výročí nebylo vzpomínáno ani v tisku ani v rozhlase.
   Již v roce 1949 zanikly dva ze tří obchodů ( Jar. Pospíšilové č p. 48 a Vojtěcha Pospíšila č p. 93 ). Obchod Bohumíra Pošíka č p. 34, který nejlépe prosperoval , převzala firma Jednota. Vedoucí zůstal stejný. Místní řeznictví převzala rovněž Jednota, vedoucím se stal V. Eichler. 1. Dubna 1950 byly zrušeny dva ze čtyř hostinců dle výnosu ONV v Kutné Hoře, že na 560 obyvatel stačí menší počet hostinců. 24. dubna přestal provozovat Antonín Tuček pekařskou živnost. 1. 1. 1951 byl znárodněn mlýn V. Mikuláše pod názvem Středočeské mlýny, národní podnik. V. Mikuláš byl přidělen na práci do cihelny a po oční operaci začal pracovat ve firmě Kara ve Starém Kolíně. 
   V roce 1950 začalo v Hlízově promítat v č p. 48 stálé kino. Prvním uvedeným filmem bylo Vzbouření na vsi. Kino promítalo v neděli a ve středu. Dvakrát měsíčně pak filmy pro mládež. Provoz kina ukončila zima 1962-63 pro nedostatek paliva a slabou návštěvnost. V Hlízově již vlastnilo 100 domácností televizory.
   V roce 1950 byla postavena nová služební místnost u vlakové zastávky. Zároveň byly instalovány modernější zvedací přístroje.
   Pokračovala socializace venkova. 30 .8. JZD uspořádalo dožínkovou slavnost a bylo konstatováno, že celá vesnice Hlízov je družstevní. Všichni rolníci až na Fr. Kosteleckého vstoupili do JZD. 16. 10. 1950 byly rozorány první meze v Kačinách. 
   V roce 1952 byly rozšířeny doly na Kaňku.
   V témže roce našli dělníci při výkopu vodního příkopu z Malína směrem ke Klejnarce ( Na Beránce ) další prehistorické hroby skrčenců, ale kosti byly vyházeny ze svých původních úkrytů a tím byly znehodnoceny.
   1. ledna 1953 byl v Hlízově zřízen v domě č. 1 poštovní úřad. Svěřen byl paní Marii Krčilové, která dosud chodila pro poštu do Starého Kolína.
    Rovněž k roku 1953 vznikla Pomocná stráž pro udržování veřejného pořádku. Jejími členy se stalo šest občanů Hlízova.
   30.5. 1953 v 17 hodin byla vyhlášena V. Širokým pro celou republiku měnová reforma. Výměna peněz byla rozdělena na platy a mzdy 5:1 a na peníze občanů doma 50:1. Výměna peněz pro  Hlízov byla naplánována na 2. červen ve státní spořitelně v Sedlci. Lidé stáli i 10 hodin ve frontě. Cituji záznam kronikáře: „ Jako obyčejně někdo s tím souhlasil, ale většina z řad pracujících nebyla touto reformou nadšena. Ale bylo to nutné v zájmu státního hospodářství a zájmům státním se má každý občan podrobit“. Jiný zápis si kronikář v 50. letech dovolit nemohl.
   Navzdory ztrátě úspor se život občanů začal modernizovat. V roce 1954 kronikář zapsal, že v Hlízově je 45 majitelů motocyklů různých značek a kvality. První osobní automobil vlastnil řídící učitel Fr. Novák. První televizní přijímač si zakoupil 24. 8. 1954 Josef Chyba č p. 79. Ale v roce 1956 kronikář konstatuje, že vzhled obce není nejlepší, některé budovy působí zchátralým dojmem. V pořádku jsou udržovány domky dělníků z továren, kteří mají více finančních prostředků a času než občané, kteří pracují v družstvu. Na místní škole až do výše 2 m je opadaná omítka. Ředitel školy, i když se snažil, nezískal na opravu peníze. Silnice vedoucí přes Hlízov je často rozblácená.
    V roce 1956 začala obec stavět společný hřbitov pro Hlízov a Malín. Byla vybudována hradební zeď, v rozích 4 budovy, uprostřed kaple. Po dobudování to měl být nejlepší hřbitov v Pražském kraji. Ale kolaudace se protáhla až o několik let. Důvod není v kronice vysvětlen.
    V témže roce byly dostaveny a obydleny rodinné domky „ Na Vejfuku „. K domům byl připojen elektrický proud. V roce 1957 byla uvedena do provozu malá pomocná elektrárna ve mlýně v Mladém Hlízově. A v roce 1959 byl v obci zesílen elektrický proud. V roce 1959 byl opraven most přes Klejnarku a silnice od č p. 48 ke státní silnici u Nepřízně ( 500 m ) konečně získala asfaltový povrch. V letech 1957-59 probíhala stavba nového kravína.
   V roce 1960 došlo k výrazné změně. Jednotné zemědělské družstvo Hlízov bylo sloučeno s Novými Dvory a Malínem. Předsedou se stal J. Zelený z Nových Dvorů. Místopředsedy Josef Kout z Malína, Antonín Šlechta z Hlízova a Josef Malý z Nových Dvorů.
V témže roce byl k 1. červenci Hlízov národním výborem sloučen s Novými Dvory. Z Hlízova bylo voleno 10 zástupců a z Nových Dvorů 15. Předseda, tajemník i matrikářka byli z Nových Dvorů. Schůze se konaly rovněž v Nových Dvorech. Z rozhodnutí národního výboru se přestala psát kronika Hlízova s odůvodněním, že bude společná s Novými Dvory. Ale ve státním archivu v Kutné Hoře o ní žádné doklady nemají.
   A tak poslední informace v kronice Hlízova končí rokem 1962 a dozvídáme se, že: 
V roce 1961 fungoval jeden obchod se samoobsluhou, což zrychlilo obsluhu.
V Hlízově byl pouze jeden hostinec.
V roce 1962 občané Hlízova vlastnili 26 osobních aut. A kupují se chladničky, motocykly a dětem jízdní kola. Co má jeden, brzy koupí i další. A úroveň bydlení mnohdy překonává město.
Stavby nových domů nejsou povolovány, pouze přestavby na starých základech.
Nové razítko pošty je Nové Dvory 2.
V zimě 1962-63 byl vystavěn další kravín.
Národní škola má 2 třídy, celkem 42 žáků. Do mateřské školy chodí 24 dětí.
Každou středu dojížděla do Hlízova prodejna koňského masa , prodejna ostatního masa ve čtvrtek.
Politická organizace v obci je jedna – KSČ. Předsedou je Fr. Novák – ředitel školy.
Z dobrovolných organizací pracuje Sokol , Organizace československo-sovětského přátelství ( má 50 členů ) a Československý svaz mládeže.
Připravuje se stavba nové hasičské zbrojnice.
Přestalo pálení hranice ve výročí upálení M. Jana Husa. Tradice od r. 1918.

   V 70. letech 20. století byl v centru obce vystavěn nový obchod se samoobsluhou, pošta, pohostinství a kulturní dům. Při výjezdu z obce směrem k Novým Dvorům byla vybudována požární nádrž.
Změny v životě obyvatel celé republiky a tím i Hlízova odstartovala sametová revoluce roku 1989. Komunistická strana ztratila pozici jediné vládnoucí strany a ve svobodných volbách zvítězilo Občanské fórum, které se později rozdělilo na samostatné politické strany. 1. ledna 1993 se náš stát rozdělil na Českou republiku a Slovensko.
    V roce 1990 se obec Hlízov oddělila od Nových Dvorů a občané si zvolili sedm zastupitelů. Starostou byl zvolen Karel Pospíšil, zástupcem starosty Petr Kostelecký. Členy se stali B. Pazdera, Ing. J. Vrba, K. Kaiserschat, M. Kovařík a Mgr. J. Šimková. Do r. 1993 pracovala ve funkci hospodářky Ing. M. Pospíšilová, pak ji vystřídala B. Tučková.
 Obecní úřad získal do svého vlastnictví kulturní dům v Hlízově, který dříve spravovala Osvětová beseda. Obecní úřad musel zabezpečit chod základní a mateřské školy. Základní škola, uzavřená r. 1986,  byla v roce 1990 obnovena a po čtyřech letech znovu uzavřena pro malý počet dětí. 

    Mlýn v Mladém Hlízově byl v restituci vrácen rodině Mikulášových. Pokusná mísírna směsí pro hospodářská zvířata se odstěhovala na jiné pracoviště, prodej se nezdařil, a tak výrobní prostory zůstávají prázdné.
   Obchod se smíšeným zbožím a hostinec byly prodány manželům Balánovým. Ti v roce 1994 prodali hostinec bývalé společnosti Zlatý lev a ta místo provozování pohostinství začala v těchto prostorách vyrábět těstoviny. V listopadu 1995 zakoupil obecní úřad od paní Balánové místní prodejnu potravin za částku 1 500 000 korun a pronajal ji na 3 roky společnosti VTC. Prodej byl zahájen již na konci listopadu 1995. 
   V roce 1993 žilo v Hlízově 418 obyvatel.   
   V listopadu 1994 proběhly volby do obecních zastupitelstev. V Hlízově voliči vybírali ze tří kandidátek – Koalice politických stran, Hnutí zemědělců a Sdružení nezávislých kandidátů. Z 319 oprávněných voličů se voleb zúčastnilo 276 občanů. Obecní zastupitelstvo bylo zvoleno ve složení  Ing. Josef Dempír, Csc. Petr Kostelecký, Libor Vinský, František Halas, František Prchal, Karel Kaiserschat a Ing. Josef Klička. Starostou byl zvolen Libor Vinský a místostarostou Petr Kostelecký. V roce 1996 však ze svých funkcí odešli Ing. J. Klička, Fr. Halas a K. Kaiserschat. Nahradili je M. Opasková, M. Kovařík a A. Bílková.
V roce 1996 byla v Hlízově provedena oprava místních komunikací v rámci reklamace špatně odvedené práce firmy Viasit Asphalt z roku 1994.
1.11.1996 byla uvedena do provozu veřejná telefonní stanice na telefonní karty. Umístěna byla u vchodu do objektu zemědělského družstva.
V roce 1997 uspořádaly sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, mateřská škola, obecní úřad a široká veřejnost z Hlízova masopustní průvod Hlízovem. Průvod masek v čele s drábem a kapelou se zastavil u každého domu a dle přání majitelů zahrál písničku. Na závěr byl popraven medvěd. Hrubý příjem z masopustu byl 42 654 korun. Zůstatek 8 000 korun byl později věnován obětem záplav na Moravě.
   V roce 1998 proběhly další volby do obecních zastupitelstev. V Hlízově kandidovalo pouze osm občanů. Starostou byl zvolen Ing. Jiří Vrba, místostarostou Petr Kostelecký. Další členové: ing. J. Dempír, Csc., Fr. Prchal, J. Uhlířová, J. Bílková a A. Bílková. 
  V prosinci 1998 byl slavnostně otevřen nově přistavěný hostinec u kulturního domu.  I v 90. letech 20. století se udržela tradice plesů a posvícenských zábav. Pořadatelem byly vedle obecního úřadu vždy  dobrovolné složky obce  hasiči a Sokol.
    Začátek 21. století byl v Hlízově ve znamení plynofikace a vodovodu. Tato rozsáhlá akce se zdařila díky obětavé práci starosty Ing. Jiřího Vrby a místostarosty Petra Kosteleckého. V letech 2012-14 se Ing. Vrbovi a P. Kosteleckému podařilo vybudovat v celé  obci kanalizaci a připojit ji na čistírnu odpadních vod ve Starém Kolíně .
.